|
|
Proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn
Švarc, Ondřej ; Koura, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce jsou proměny venkova po 2. světové válce na území bývalého okresu Horšovský Týn, jehož existence je vymezena lety 1945-1960. Práce na základě studia primárních pramenů ze Státního okresního archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně (především z fondu ONV Horšovský Týn), studia dobových periodik a sekundární literatury vytváří obraz poválečného příhraničního okresu, který si za dobu své existence musel projít řadou převratných změn. Práce sleduje demografický vývoj okresu Horšovský Týn včetně odsunu německy mluvícího obyvatelstva a následného osídlení regionu novým českým obyvatelstvem. Na příkladu pamětí Waltera Bernklaua, který byl jako Němec po 2. světové válce odsunut z Československa, práce ukazuje, jakými osudy si německy mluvící obyvatelstvo muselo v rámci odsunu projít a co je čekalo v jejich novém domově. Druhá polovina práce je věnována především vývoji zemědělství v regionu, historii pomocných družstev na Horšovskotýnsku v letech 1945-1948 a kolektivizaci regionu po roce 1949. V poslední kapitole se práce na vybraných příkladech jednotlivých novinových článků věnuje tomu, jakým způsobem byly události po roce 1949 prezentovány regionálním zemědělským tiskem. Z jednotlivých článků je zřejmé, že tisk byl vydáván v duchu politiky první poloviny 50. let a měl...
|
|
|
The impact of the arrival of displaced Germans for the economic development of the Federal Republic of Germany.
Hudecová, Dominika ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Cieľom práce je analyzovať vplyv príchodu vysídlených Nemcov na povojnovú hospodársku obnovu Západného Nemecka v súvislosti s ich uplatnením na pracovnom trhu. Predpokladom, ako sa stať aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy je získanie zamestnania. Výsledkom práce je zistenie, že vysídlení Nemci boli od začiatku aktívnou súčasťou hospodárskej obnovy aj napriek tomu, že ich maximálnemu uplatneniu na pracovnom trhu bránili štrukturálne problémy hospodárstva, ako boli napríklad čierny trh, nedostatok ubytovacích kapacít v mestách, alebo nerovnomerné rozmiestnenie vysídlencov v okupačných zónach. Tieto problémy riešila menová a hospodárska reforma. Po uskutočnených reformách sa ukázalo, že vysídlenci predstavovali v ekonomickej rovine pozitívny faktor a to vo forme voľnej, kvalifikovanej a lacnej pracovnej sily, ktorá mohla byť cielene umiestňovaná v potrebných oblastiach hospodárskej obnovy. Vyhodnotenie našej hypotézy sa uskutoční na základe štúdia a kritického zhodnotenia faktov získaných z odbornej literatúry, vedeckých článkov a relevantných internetových zdrojov.
|
|
|
Potřeby pracovníků intervenčních center při práci s ohroženými osobami
Kadlecová, Barbora ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Diplomová práce "Potřeby pracovníků intervenčních center při práci s ohroženými osobami" v teoretické části definuje základní pojmy, které se k problematice vztahují - násilí, týrání, domácí násilí, násilná osoba, ohrožená osoba, vykázaná osoba a vykázání. Zároveň vymezuje charakteristiky práce s ohroženými osobami a postavení intervenčních center v systému služeb. Pojednává o kompetencích jednotlivých orgánů a institucí, jež poskytují podporu a pomoc ohroženým osobám. Podrobně rozebírá sociální službu intervenční centrum, se zaměřením na jeho poslání, cílovou skupinu, zákonem dané povinnosti a interdisciplinární spolupráci. Pro srovnání uvádí zahraniční zkušenosti, které se staly zdrojem pojetí v České republice. V praktické části prezentuje průběh a výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi pracovníky intervenčních center v celé ČR. Cílem výzkumu bylo zjistit do jaké míry jsou naplněny jejich potřeby při práci s ohroženými osobami. K vymezení potřeb byl využit systém základních vývojových potřeb podle Alberta Pessa a Diane Boyden-Pesso, s nimiž pracuje Pesso Boyden psychomotorický systém. Výsledky výzkumu ukázaly relativně vysokou míru naplnění potřeb pracovníků intervenčních center a zároveň vymezily oblasti, ve kterých je nezbytné další zlepšení. Mezi nimi se jako nejvýraznější ukazuje...
|
|
|
Proměna postavení nevysídlených Němců v Československu v letech 1945-1953.
Kaufholdová, Jenny ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
V poválečném období byla Československá republika vystavena mnohým problémům a náročným změnám. Jeden z nejtěžších úkolů spočíval především v její obnově, jež měla vést k vytvoření národního státu bez německé menšiny. Celá záležitost se ovšem nejevila jednoduše a narážela na četné komplikace. I když byl poválečný cíl nakonec prohlášený za úspěšný, nebyl dokončen zcela kompletně. Přes veškerá opatření zůstala po roce 1946 v Československu část nevysídlených Němců. Způsob, jakým se k nim přistupovalo, závisel na mnoha faktorech. Souhrnně se však nevysídlení Němci stále nacházeli na okraji společnosti. Jejich postavení se v období třetí republiky postupně měnilo, rozhodující zvrat však nastal poté, kdy Komunistická strana Československa upevnila v únoru roku 1948 svoji moc. Aby se naplnily motivy a ideály nového režimu, musel se změnit i dosavadní přístup k Němcům, kteří v Československu zůstali. Práce se zaměřuje na časové období od konce druhé světové války a mapuje proměnu postavení nevysídlených Němců dle historicky podmíněných událostí až do roku 1953. Porovnává postoje k Němcům v politickém systému třetí Československé republiky a v komunisticky ovládané Československé republice po roce 1948 a zkoumá případné rozdíly.
|
|
|
Odsun německého obyvatelstva ze Znojemska
KUŘÁKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje vztahům mezi Čechy a Němci od roku 1918 až do konce druhé světové války. Je hrubým nástinem politického vývoje na českém území, který tyto vztahy ovlivňoval. Práce je zaměřená jak na průběh česko-německých vztahů v celorepublikovém rámci, tak následně přechází k dění na území Znojemska. Do své práce jsem zařadila vzpomínky Čechů, kteří byli po roce 1938 vyhnaní z pohraničí. Jako obratem jsem přiblížila dva osudy dvou pánů německé národnosti žijících do konce druhé světové války na Znojemsku. Vedle tohoto uvádím působení pracovních táborů ve Znojmě a posléze transport německých občanů.
|
|
|
Odsun - vyhnání českých Němců z Kaplicka pohledem pamětníků
MUSILOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se věnuje tématu odsunu - vyhnání českých Němců z českého pohraničí, ke kterému došlo po druhé světové válce, a mapuje průběh nuceného vysidlování v Kaplici a jejím okolí v jižních Čechách nejen skrze dostupná data, ale především skrze konkrétní příběhy. Teoretická část práce se zabývá společným soužitím Čechů a Němců na českém území a historickými okolnostmi, jež vedly k jeho hořkému konci, a dále nastiňuje průběh odsunu i jeho dopady pro celé Československo. Praktická část tyto informace rozšiřuje o konkrétnější poznatky o průběhu i důsledcích vázaných k jihočeskému pohraničí a doplňuje je paměťmi těch, kteří byli k odchodu donuceni, přičemž se pokouší postihnout především to, jakým způsobem o této události dnes smýšlí.
|
|
|
Economic Effects of Germans' Expulsion from Czechoslovakia Revisited
Kafková, Kateřina ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Ekonomické dopady vyhnání Němců z Československa: Nový pohled Autor: Bc. Kateřina Kafková Abstrakt Tato práce se zabývá dlouhodobými dopady, které měl odsun Němců z Československa po druhé světové válce na české pohraničí. Konkrétně práce testuje citlivost závěrů předchozí literatury zkoumáním dříve nezkoumaných potenciálně matoucích faktorů - přítomnost vojenských prostorů a pohraničního pásma v datech; silného znečištění ovzduší v severozápadních Čechách během komunistického režimu; a dopad divokého odsunu v sovětské osvobozenecké zóně těsně po skončení druhé světové války. Vlivy těchto faktorů se ukázaly jako nepatrné až nulové. Zjištění této práce jsou tedy v souladu se závěry dosavadní literatury - odsun Němců způsobil v pohraničí vyšší nezaměstnanost, nižší hustotu zalidnění, nižší zaměstnanost v odvětvích s vysokou kvalifikací a nižší podíl obyvatelstva se středoškolským a vysokoškolským vzděláním ve srovnání s vnitrozemím Čech, které trvají dodnes.
|
|
|
Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946
Podzimková, Pavlína ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Jako téma své diplomové práce jsem zvolila Odsun Němců ze Šumperska na stránkách Moravského severu v letech 1945 a 1946. Hlavním cílem je interpretovat dobový mediální diskurz odsunu Němců ze Šumperska a osídlení této oblasti českými obyvateli, a to prostřednictvím obsahové analýzy týdeníku Moravský sever v letech 1945 a 1946. Moravský sever byl pro tyto účely zvolen jako významné periodikum daného mikroregionu té doby s potenciálem odrážet i formovat postoje a nálady místních obyvatel. V první části práce je nastíněn vývoj mnohdy komplikovaných vztahů Čechů a Němců žijících na území českých zemí od poloviny 19. století do konce druhé světové války. Následuje popis průběhu a formálních aspektů poválečného odsunu sudetských Němců a osídlení pohraničí českým obyvatelstvem. To vše nejdřív v celorepublikovém kontextu a poté se zaměřením na oblast šumperského okresu, který prošel vlivem odsunu Němců a následného osídlení významnou proměnou. Samotná obsahová analýza pak ukazuje, že mediální zobrazení Němců v tehdejším Moravském severu bylo převážně negativní. Odsunu Němců byla v rámci periodika věnována poměrně velká pozornost, diskuze o jeho oprávněnosti zde však neprobíhala, odsun byl vnímán jako samozřejmý a nezbytný. Výsledky analýzy také popisují dílčí témata, kterými se periodikum v této...
|
|
|
ʻSudeten Germansʻ in Czech cinematography from 1945: changes and constants
Koutská, Anna ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce diachronně popisuje vývoj zobrazování sudetských Němců a problematiky odsunu v československém a českém filmu. Klade si otázku souvislosti dobového kulturního a politického klimatu s filmovým pojetím této problematiky a trvanlivosti zavedených schémat a klišé. Ve čtyřech výrazných kulturně-historických epochách je na základě sekundární literatury a dobové kritiky analyzováno pět filmů. Padesátá léta: Nástup, šedesátá léta: Adelheid, éra normalizace: Cukrová bouda a Zánik samoty Berhof, po roce 1989: Habermannův mlýn.
|
|
|
Řehlovice 1880-1970
Dytrtová, Anežka ; Pokorný, Jiří (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Tato práce se zabývá historií obce Řehlovice ležící v Severočeském kraji, a to v letech 1880 až 1970. Tato obec se ve vymezeném čase nacházela na převážně Němci osídleném území Sudet. Časové vymezení si klade za cíl prozkoumat proměnu zdejších sociálních poměrů a složení obyvatel a další zajímavá témata související se situací před a po druhé světové válce, která byla významným mezníkem dějinných událostí. V tomto časovém úseku obsahujícím proměnu klidného soužití dvou národů, které se vlivem nacionalistické ideologie proměnilo, práce kulminuje, protože čerpá jak z německy, tak česky psaných dosud nepublikovaných, místních jedenácti kronik. Osvětluje na rozloze malé lokality zachycená data a příběhy, které by mohly plastičtěji vylíčit tu část historie, která není dodnes plně zmapována. Výsledkem práce je blízký pohled na tato data a jejich zhodnocení. Součástí práce jsou názorné grafy a obrazové přílohy čerpané také z dosud nepublikovaných zdrojů. Byly poskytnuty jak ze strany Čechů, kteří nebyli odsunuti, tak ze strany odsunutých Němců. Ve stručnosti se práce zabývá i poměry po roce 1948 a to pro srovnání s předcházejícím vývojem. Informace zjištěné o oblasti místního školství, farnosti a o setkávání odsunutých obyvatel po roce 1989 vydaly na samostatné kapitoly umístěné v poslední třetině textu.
|
host ::
RSS.